Zástavní právo

ZÁSTAVNÍ PRÁVO JE V ČESKÉ PRAXI NEJČASTĚJŠÍM NÁSTROJEM PRO ZAJIŠTĚNÍ ÚVĚRŮ.

Zástavní právo smluvní je v praxi nejčastější zajišťovací institut – zajišťuje se jím povinnost k plnění(k dalším formám zajištění patří např. ručení). Zástavní věřitel má před ostatními věřiteli prioritní postavení – dochází-li ke zpeněžení zástavy,je to především on, kdo musí být z výtěžku na prvním místě uspokojen.

Pokud se jedná o zástavní právo banky, můžete se obrátit na kteréhokoliv finančního poradce této banky a ten vám sdělí obvyklý postup pro výmaz z KN a další všeobecné informace(konkrétně se o daném zástavním právu pochopitelně nebude bavit-ochrana os.údajů klienta+bankovní tajemství).

Pro obchodní praxi je důležitý nově zavedený pojem uvolněné zástavy, který umožňuje po uhrazení zajištěné pohledávky ponechání zástavního práva, zapsaného ve veřejném rejstříku na přání vlastníka ve stávajícím pořadí. Toto lze v zásadě přirovnatk institutu známému z německé praxe – tzv. Eigentümergrundschuld – a mělo by výrazně usnadnit obzvláště refinancování.

Nový zákon o obchodních korporacích také výslovně umožňuje zřízení zástavního práva na družstevní podíl. Zadržovací (retenční) právo – představuje oprávnění věřitele zadržet movitou věc dlužníka.