Stavba náleží pozemku

Nový občanský zákoník zavedl nově zásadu superficiessolo cedit, tedy že stavba náleží pozemku. V roce 1950 byla zavedena předchozí právní úprava, kdy pozemek a stavba na něm byly posuzovány jako odlišné věci. Minulý režim s majetky lidí a nemovitostmi pořádně zatočil. Znárodnilo se množství majetku a také se upustilo od tradiční zásady,že stavby jsou součástí pozemku.

OD 1.1. 2014 PLATÍ: SOUČÁSTÍ POZEMKU JE I PROSTOR NAD POVRCHEM I POD POVRCHEM.

Ke sjednocení pozemku a stavby dochází pouze tam, kde je to možné. Nový občanský zákoník nechce ani jednoho podle vzoru minulého režimu vyvlastnit, zřizuje oběma vlastníkům předkupní právoa tak se bude problém staveb na cizích pozemcích postupně zmenšovat, ale přetrvá ještě několik desítek let. Tato přednostní práva zůstávají zachována i v případě, že je stavba či pozemek prodán někomu jinému.

Součástí pozemků jsou i rostliny na něm vzešlé a dále např. stroj, nebo jiné upevněné zařízení.

Podzemní stavby jsou součástí hlavní nadzemní stavby a může také jít o stavby nezávislé se samostatným využitím. Například pokud jde o rodinný dům, který je podsklepen nebo je sklep mimo dům a je určen k užívání s domem,bude součástí stavby a ta zase součástí pozemku.

Podzemní stavby zůstávají nadále samostatnou věcí v majetku původního vlastníka, kterou bude možné samostatně převádět i bez pozemku, protože s pozemkem přímo nesouvisí. Věřím,že nikdo z pražských majitelů pozemků ani nečeká a nepočítá s tím, že by se stali vlastníky kusů kolejí nebo roury,které geometricky vedou pod jejich pozemky.To by byl jistě překvapený i dopravní podnik.

Součástí pozemků tedy nejsou zejména vodovody, kanalizace,energetické či jiné vedení, což platí i u staveb a technických zařízení,která s nimi provozně souvisí. Další zákony počítají s vyloučením některých objektů z tohoto výčtu – jde především o povrchové a podzemní vody (podle vodního zákona), dále ložiska vyhrazených nerostů (podle horního zákona).